Korálkování a ostatní práce ...

12. února 2012 v 16:56 | Bobika 1965
Pokud máme chvíli čas tak dcera a občas i já si vymýšlíme různé náušnice,sady,přívěsky na klíče z korálků.Teď ještě dcera zkusila udělat voodoo panenky z bavlnek ... :) Koukněte se do naší nové galerie obrázků http://bobika1965.blog.cz/galerie/koralkovani-ostatni-prace :)
 

Přání v Novém roce 2012

31. prosince 2011 v 19:43 | Bobika 1965
Přeji Vám všem hromadu lásky co srdce pohladí, rodinu a přátele, co nikdy nezradí. K bohatství krůček a ke štěstí skok, prostě nádherný silvestr a šťastný nový rok! Mrkající

Aloe

1. října 2011 v 20:54 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny

Čeleď:

Patří do čeledi liliovitých, Liliaceae.

Původ:
pochází z oblasti jižní Afriky.Rostlina s květovým stvolem může dostáhnout výšky 3-5 m,převyšuje stromy.Květy žluté až dooranžova.
Plody 3pouzdré,podlouhlé tobolky


Fota naleznete v části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-ALOE

 


Fíkovník-smokvoň

1. října 2011 v 20:40 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny
Původ:

Fíkovník smokvoň pochází z Přední Asie, odtud se rozšířil do celého Středomoří, byl zavlečen až do tropické Ameriky. U nás se pěstuje většinou v nádobách, které se na zimu ukládají do chladných místností. Dříve (tedy již ve středověku) se u nás fíkovníky pěstovaly v tzv. fíkovnách, což byly v podstatě stavby funkcí podobné skleníku, jejichž střechy se na jaře rozebíraly a před příchodem zimy se opět zakryly a zazimovaly, aby zde fíkovníky a jiné subtropické druhy rostlin dobře přezimovaly. Pěstování fíkovníků u nás po celý rok venku je dosti riskantní, je možné se o to pokusit pouze na chráněných, slunných a nejteplejších stanovištích. Při teplotách pod -10 ºC namrzá, dobře však na jaře znovu obrůstá.


Popis:

Smokvoň se pěstuje jako keř nebo jako strom. Listy jsou hluboce laločnaté, opadavé, ve tvaru se dosti liší podle kultivaru. Celá rostlina je prostoupena mléčnou šťávou (latexem). Plodem jsou dobře známé fíky. V současnosti se pěstují kultivary, u nichž se plody vyvíjejí partenokarpicky (tedy bez opylení). Plodenství (nepravý plod) zrají do barvy zelenavé, žluté, hnědé či bronzové.

Fota najdete v části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-FIKOVNÍK-SMOKVOŇ

Granátovník

1. října 2011 v 20:24 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny
je subtropická rostlina, která poskytuje nejen jedlé plody, ale všestranný užitek. Rostlina pochází z Přední, Střední a Malé Asie, odkud se rozšířil do celé Asie a jižní Evropy.
V našich podmínkách je granátovník cennou pokojovou nebopřenosnou rostlinou. Je především velmi dekorativní svým listem a květem. Doba kvetení je dlouhá. Má spoustu svítivě, šarlatově červených květů a poskytuje dobré ovoce. Květy mají v průměru 4 - 5 cm. Granátovník na zimu opadává. Opadnutím listů končí vegetace. Raší brzy na jaře. Kvete od května do září, plody dozrávají postupně koncem září a v říjnu.

Plody:
Plody jsou bobule 4 - 6 cm v průměru, kulaté s vytrvalým kalichem. Šťáva má načervenalou barvu, příjemnou vůni a chuť. Plody se konzumují v čerstvém stavu, nebo se zpracovávají na šťávy a kompoty. Šťáva obsahuje také značné množství vit. C. Používá se v lékařství k léčení žaludečních nemocí a proti arteriosklerose, poněvadž rozpouští vápenaté sloučeniny, povzbuzuje chuť a snižuje vysoké horečky.

Podmínky růstu:
Granátovníku vyhovuje klasický zahradnický substrát, který je běžně v prodeji. Nejvíce vláhy mu musíme poskytnout na jaře a v létě. V zimě , když je bez listů, zaléváme málo, jen aby kořenový bal zcela nevyschl. V tomto období rostlinu umístíme na chodbě, nebo ve sklepě.
V našich podmínkách kvete a plodí pouze zakrslá varieta "Nana". Rostliny vypěstované ze semen ze zakoupených plodů u nás nekvetou.

Fota naleznete v mé části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-GRANÁTOVNÍK


Sapan Gilliesův

1. října 2011 v 20:17 | Bobika 1965
Popis rostliny:
Sapan Gilliesův je volně větvený, 1 -3m vysoký keř.

Listy má dvakrát zpeřené, s 6 -12 páry podlouhlých jemných, v mediteránu většinou opadavých lístků.

Květenství je hrozen, květy jsou velké, pětičetné, souměrné, koruna je žlutá, 2,5 -3,5cm v průměru. Z květu daleko vyniká 10 červených nitek tyčinek a nitkovitá čnělka s bliznou.

Plod je 6 -10cm dlouhý zploštělý, chlupatý, svěšený lusk, za zralosti hnědý.

Rostlina kvete od července do srpna.

Méně často se pěstuje sapan nádherný ( Caesalpinia pulcherrima ), keř nebo stromek 2 -6m vysoký, lišící se většinou červenými, na oraji žlutými a zkadeřenými korunními lístky a lysými lusky. Pochází z ostrovaBarbados.

Čeleď:
Caesalpiniaceae - sapanovité

Původ:
Druh pochází z jižních států Jižní Ameriky. Běžně se pěstuje ve Středozemí i v tropech celého světa.

Použití:
Tento keř se pěstuje pro okrasu. Listy mají projímavý účiněk.
Množení:
Semeny.

Fota naleznete v mé části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-SAPAN GILLIESŮV


Kapara trnitá

1. října 2011 v 19:46 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny



Popis rostliny:
Kapara trnitá je keř, který má asi jeden centimetr velké, zelené kapary, známé koření. Často se mylně považují za plody, ale jsou to mladá poupata bílých květů.

V oblasti rozšíření rostliny se kapary používaly také k léčení nemocí sleziny, arteriosklerózy, artrózy a revmatismu. V kaparech byly nalezeny mezi jinými látkami flavonoidové glykosidy, rutin a glukokaparin.

Původ:
Kapara trnitá je původem ze zemí Středomoří, z pobřeží severní Afriky až k Asii.

Použití:
Kapary povzbuzují chuť k jídlu, podporují zažívání a mají močopudný účinek. V lidové medicíně se dříve používala i kůra keře. V kuchyni se používají sušená a naložená poupata ve směsi octa a oleje. Nejlepší kapary pocházejí z jižní Francie a jako nejchutnější se oceňují velmi malé kapary. Ve středomořském prostoru se také konzumují ostře chutnající, podlouhlé bobule jako "kaparová jablka" nebo "kaparové okurky".

Fota naleznete v části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-KAPARA TRNITÁ

Ginkgo biloba-Jinan dvoulaločný

1. října 2011 v 19:32 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny

Pěstování Ginkgo biloby

Než začnete pěstovat jínan dvoulaločný (pro zajímavost: jínan řadíme mezi jehličnaté dřeviny), můžete si vybrat ze dvou možností. Buď si můžete vypěstovat strom ze semen a nebo zakoupit již vyklíčenou sazenici v zahradnictví. Pěstování jínanu ze semen je poněkud složitější. Semena je nutné nasbírat v listopadu (je to dvoudomý strom, proto musí být dva jedinci opačného pohlaví vedle sebe, abychom získali kvalitní výsevu schopná semena). Pokud takové semena naleznete, máte z větší části vyhráno.Semena opatrně vyloupněte z jejich obalu a omytá vložte do písku. Přes zimu by se měli semena nechat klíčit v teplotě 2-5 °C. Na jaře vyklíčená semena vložte do hlinitopísčité propustné hlíny. Za 1-2 měsíce by měli vyrůst sazeničky.

Ideální stanoviště pro pěstování Ginkgo biloby

Jínany mají rády stanoviště s dostatkem slunce a prostoru, dobře snáší i zaprášené prostředí dnešních měst. Na kvalitu půdy není jínan nijak zvlášť náročný, miluje lehčí půdy, dobře propustné a zásobené živinami. PH zeminy by mělo být mírně kyselé.

Ginkgo biloba - výsadba a následná péče

Výsadba malých sazenic jínanu se provádí na jaře. Tento strom nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro pěstování. Plně se spokojí s občasnou zálivkou. Ginkgo biloba roste většinou pomalu, průměrně okolo 30 centimetrů za rok(nejvíce v období od konce května do konce srpna). Strom začíná plodit ve věku 35 let, jeden samčí strom stačí pro opylování pěti samičích.

Blahodárné účinky jínanu dvoulaločného

Semena a listy jínanu dvoulaločného (Ginkgo biloby) se již po tisíciletí používají v tradiční čínské medicíně. Sušené listy jsou bohaté na flavonoidy, terpenické laktony, ginkgolidy, třísloviny, mastné kyseliny, organické kyseliny, karotenoidní barviva, steroidní sloučeniny, vitamin C a mnohé další složky. Extrakt z listů má příznivý vliv na krevní oběh a nervový systém.

Sběr a sušení listů

Listy je nejlépe sklízet na konci léta nebo časně na podzim, než začnou žloutnout. Lze je sušit i pro pozdější využití.

Foto naleznete v mé části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-GINKGO BILOBA

http://bobika1965.blog.cz/galerie/stredozemni-rostliny/ginkgo-biloba-jinan-dvoulalocny


Olivovnik

1. října 2011 v 18:04 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny

Popis rostliny:

Olivovník je stálezelená rostlina, neodolná vůči zimě. Dorůstá výšky až 10m.
Vytváří košatou korunu a jejich větve jsou porostlé trny. Pro vyšlechtěné olivovníky, na rozdíl od divoce rostoucích druhů, je typický sukovitý, zkroucený kmen, delší listy a oválnější plody.
Olivovník může dosáhnout stáří přes tisíc let. Na jaře na něm rostou latovité květenství s drobnými bílými, jemně voňavými květy. Ze dřeva olivovníku se vyrábějí různé předměty. Listy jsou vstřícné, celokrajové a kopinaté. Jejich spodní strana je stříbřitě ochmýřená. Dužina plodu, která je kolem tvrdé pecky, obsahuje velké množství oleje. Olivy jsou oválné, zpočátku bývají zelené a během zrání se zbarvují do černohněda nebo fialova.
Olivovník je znám už odedávna. V koránu je posvátný a nejznámější zmínka o něm je v biblickém příběhu o Noemovi v knize Genesis. Ve starověkých Aténách znamenal olivový věnec připevněný na dveřích, že syn odešel do světa. Ve válce prosili poražení s olivovou větvičkou o mír. Olivovník byl symbolem míru, plodnosti a blahobytu.

Čeleď:

olivovníkovité

Původ:

Olivovník pochází ze středomoří. Pěstuje se také v Kalifornii, Austrálii a v Číně.


Pěstování:

Olivovník potřebuje slunné, horké a suché stanoviště, dobře propustnou, kyprou a vápenatou půdu. Odumřelé větve odřezáváme.

Množení:

Množíme řízkováním v létě.

Fota naleznete v mé části - GALERIE- STŘEDOZEMMNÍ ROSTLINY-OLIVOVNIK




Vavřín-bobkový list

1. října 2011 v 17:13 | Bobika 1965 |  Středozemní rostliny

Botanický název:

Laurus.

Popis:Vavřín (Laurus)

je všem dobře známou rostlinkou. Je to věčně zelená subtropická rostlina, která roste jako strom nebo keř do výšky 4 až 6 m. Má temně zelené, podlouhlé, kožité a lesknoucí se listy na krátkých řapících. Vavřín (Laurus) má malé nažloutlé lístky. Plodem je jednosemenná peckovice černé barvy, pokrytá masitým oplodím. V pokojovém prostředí dobře roste, ale špatně nese plody. Rostlině je třeba zajistit dobré osvětlení a dostatek čerstvého vzduchu (nevadí mu ani průvany). Vavřín (Laurus) se zalévá pravidelně, v zimě bychom však neměli půdu příliš zalévat. Rostlina dobře snáší zastříhávání, stříhejte keřík tak, aby nebyl vyšší než 1,5 metru. V létě je možné ho umístit na čerstvý vzduch. Při pěstování v místnostech zalévejte mírně, při pěstování venku však o něco hojněji. V zimě se zalévá vždy velmi střídmě.V zimě rostlinu udržujte při teplotě 12 až 15°C.

Rozmnožování:

Semeny, zelenými řízky, kořeny nebo dělením trsu.

Čeleď:

Lauraceae, vavřínovité.

Původ:

Středomoří.

Foto naleznete v mé části GALERIE-STŘEDOZEMNÍ ROSTLINY-VAVŘÍN-BOBKOVÝ LIST

http://bobika1965.blog.cz/galerie/stredozemni-rostliny/vavrin-bobkovy-list